Kdo to byl Jára Cimrman? Bohužel i v dnešní době internetu se stále setkáváme s děsivou neznalostí české historie. Přestože všichni používáme CD (Cimrmanův disk) nebo si svítíme žárovkou (což je francouzská zkomolenina původního názvu járovka), zapomínáme, kdo je vlastně vymyslel. A přitom jde jen o jediné jméno.

Na vině, proč svými vynálezy nedosáhl zasloužené slávy a uznání, je jistě patentový úřad. Se stejným objevem, jen o chvilinku dřív, totiž vždy přišli Edison, Bell a další, kteří Járu předběhli. Jediným řešením pak bylo pracovat přímo před budovou úřadu. Tuto instituci – již jako muzeum – najdeme v Liberci. Naštěstí ho neponičil vynález dynamitu na schodech budovy. Žel i v tomto případě ho předběhl nějaký Nobel.

Byl to „Největší Čech“, i když ze stejnojmenné soutěže byl vyřazen, přestože by ji jednoznačně vyhrál. Zároveň byl jediným člověkem, který daroval Praze moře. Bohužel ne na dlouho. Jeho revoluční živý obraz, který předčil i dioráma Bitvy u Lipan, vzal po půl hodině zasvé. Víc Vídeň nepovolila.

Naštěstí Praze voda nechybí. Vltava dál teče podél Alšova nábřeží a pod Karlovým mostem. V obou případech jde o místa z Cimrmanovy procházky, při které se potká s největšími českými velikány od cestovatele Holuba až po vynálezce turbíny Viktora Kaplana. Na koho tu natrefíte vy, záleží jen na dni, kdy se sem vydáte na špacír.

Budou-li vám lidé tvrdit, že nikdy neexistoval, nenechte se zviklat. Vezměte je do Liptákova, vlastně do Vesce u Sobotky, kde několik let žil. V místním Muzeu peří je i jeho osobní komůrka a vše podstatné vám sdělí místní průvodkyně. Nebo její magnetofon. Ukáže vám i školu, kde vyučoval, a z jejího balkonu i Vídeň, město jeho dětství. Génius, s jizvou ve tvaru písmene T na tváři, snad nikdy nebyl blíže.