Ačkoliv na Hradčany je vidět téměř odkudkoli z celého historického centra Prahy, není nad to poznat je zblízka. Jednou z možností, jak to udělat, je vystoupat do kopce Nerudovou ulicí, přejít kus Hradčanského náměstí a minout bdělé fešáky z hradní stráže. Není nad to vkročit do sídla české státnosti pěkně hlavní branou, kterou střeží ještě dva kamenní gladiátoři z římské arény.

Ve filmu Iluzionista se Brána Gigantů stala vstupem do Hofburgu – oficiálního vídeňského sídla hlavy rakousko-uherské monarchie. Stačilo vyměnit uniformy strážných v pruhovaných budkách a zaparkovat na ulici kočáry s koňmi, obrázek byl dokonalý. Praha se tak po stovkách let zase stala hlavou monarchie. Ovšem že jenom ve filmu. Hradčanské náměstí často poskytuje krásné záběry nejen před branou Pražského hradu. Natáčela se zde například scéna, kde se kouzelník loučí se svou láskou Sofií, než provede největší trik svého života, na který se chystá.

Náměstí nevidělo jen filmové příběhy lásky, ale také boje a zlobu. V sérii Červený bedrník můžete shlédnout scénu, kde rozezlený dav ničí sochy před Palácem spravedlnosti. Úřadovnu Maximiliána Robespierra v sérii představoval Salmovský palác. Dalším dramatickým momentem z francouzských dějin, jehož bylo Hradčanské náměstí svědkem, je pohřeb generála Lamarqua, při němž propuklo červnové povstání v Paříži. Právě na jeho pozadí se odehrává část děje Bídníků od Viktora Huga, stejně jako adaptace s Liamem Neesonem, která vznikala v české koprodukci. Ve filmu se potom – zásluhou digitálních triků – v pozadí Hradčanského náměstí už jen vyměnil chrám sv. Víta za Notre Dame. Současnější obrázek náměstí, které bylo leckdy svědkem toho, jak historie nabírá nový směr, zachytil film Česká spojka s Anthonym Hopkinsem.